Mistři volantů navždy zůstanou legendami

Sobotní odpoledne bude na Racing Expu patřit legendám motoristického sportu. Na pódium Liqui Moly Fora v hale 2 znovu vystoupí i trojice vynikajících automobilových závodníků, kteří se zapsali do historie čs. a českého motorsportu.

V minulých ročnících byli oceněni Břetislav Enge, Karel Loprais, Jiří Moskal (2019), Karel Havel, Josef Kopecký, Milan Šimák (2021), Miroslav Adámek, Oldřich Horsák, Miran Velkoborský (2022), Jaroslav Hošek, Svatopluk Kvaizar a Václav Lím (2023). Někteří z nich už bohužel nejsou mezi námi.

Tentokrát se k legendám připojí další trojice mistrů volantu:

Bohumil Křesťan (*1960) je synem jezdce, který u nás patřil k průkopníkům autokrosu. Přicházel s odvážnými nápady a v rodinné cihelně v Bohdalově u Žďáru nad Sázavou je uváděl do praxe. Díky tomu se „Bobeš“ prosadil velmi rychle. Už v roce 1985 obsadil druhé místo v ME za suverénem Willym Röselem. Aby dosáhl na vrchol, pustili se Křesťanové do stavby buginy s pohonem čtyř kol. Byla nesmírně rychlá, ale zpočátku nespolehlivá. Osmkrát odpadl z prvního místa, většinou kvůli poruchám přední nápravy. V roce 1987 už nikoho nenechal na pochybách o své převaze. Vyhrál pět evropských a čtyři domácí závody a získal titul mistra Evropy i ČSSR. V letech 1988 a 1989 bral evropské stříbro. Do roku 1991 vyhrál 11 závodů ze seriálu mistrovství Evropy. V roce 1992 si ještě vyzkoušel Evropský pohár tahačů.

Jiří Mičánek st. (*1953) se do kokpitu formule dostal oklikou přes autokros. Jenže volání okruhů a vrchů bylo silnější. První krůčky se škodováckou formulí v roce 1975 byly bolestné, v další sezoně už poprvé vyhrál a v té následující mu jen o vlásek unikl mistrovský titul. Nemusel toho litovat – později jich posbíral neuvěřitelných pětadvacet! V osmdesátých letech vyměnil formuli Škoda za výkonnější monopost formule Easter a ten za ještě silnější formuli Mondial. Po roce 1989 si splnil představy o koníky nadupaných autech. V té době se už specializoval na kopce, do nichž šplhal nejprve s F3 Eufra a potom s „plackami“ Lucchini, Martini a Dallara. V ME skončil nejlépe čtvrtý (1997), dvakrát se radoval z triumfu v seriálu FIA Challenge (1999 a 2000). Jako jeden z prvních začal na poli motorsportu podnikat. V jím založené okruhové škole na Masarykově okruhu v Brně dělal první krůčky mimo jiných Tomáš Enge a řada dalších předních českých závodníků. Od začátku devadesátých let jich uvedl na závodní tratě desítky.

František Vojtíšek (*1961) začínal s autokrosem a v roce 1985 dojel k pátému místu v mistrovství ČSSR. Ve stejném roce LIAZ poprvé vyslal dva kamiony na Rallye Paříž – Dakar. Když se sestavovala posádka pro ročník 1986, ke zkušenému Jiřímu Moskalovi usedli další závodníci Miroslav Krejsa a František Vojtíšek. Při druhém startu v roce 1988 dojeli s Jiřím Moskalem a Pavlem Záleským na skvělém druhém místě. Mezi tím objevovali další atraktivní závodění. V květnu 1987 se s Moskalem vydali na Hungaroring k závodu Evropského poháru tahačů. Od té doby byl „Frankie“, jak mu soupeři i fanoušci říkají, inventářem šampionátu. Za prvních deset let obsadil dvě druhá (1989, 1990) a dvě třetí (1993, 1997) místa v Evropském poháru. Kromě toho získal dva tituly mezinárodního mistra Velké Británie (1989, 1990) a druhé místo v závodě na 24 hodin tahačů v Le Mans (1990). V jednotlivých závodech vybojoval téměř dvacet zlatých věnců. Největších úspěchů dosáhl ve vlastním týmu za volantem tahače LIAZ, ale vyzkoušel i značky Renault nebo MAN.